Koktejl

Prostějovské domy. Okresní nemocenská pokladna

Foto pamatkovykatalog.cz

Třípodlažní nárožní budova z let 1910 až 1911 byla postavena v místě zbořeného domu č.p. 42 v nynější Svatoplukově ulici podle projektu Čeňka Venclíka.

Okresní nemocenská pokladna byla v Prostějově zřízena roku 1889. Roku 1910 se představenstvo usneslo, že zboří dům číslo 42, na jehož místě vystaví reprezentativní dvoupatrovou budovu. V březnu vypsali ofertní řízení na novostavbu. Stavební projekty zaslaly čtyři místní stavební firmy: Čeněk Venclík, který získal první místo, firma Konečný & Nedělník, V. Souček a V. Lukáš a Jan Skoupil. Budova se tedy realizovala podle projektu Čeňka Venclíka. Ten navrhl objekt, který se pojetím fasády řadí k proudu pozdní geometrizující secese.

Pamatujete? Pračka Romo Kombi

Foto Daniel Jagr

Pračka Romo Fulnek kombi R230 pochází z roku 1972 a byla vpravdě revoluční.

Mimo samotné pračky byla její součástí i ždímačka. Mimochodem, měla jsem ji a byla s ní spokojená spoustu let. Jo a taky jsem v ní zavařovala okurky. V pračce samozřejmě. (ber)

Starý Prostějov. Národní výbor

Foto archiv ber

Dnes vám nabízíme pohlednici z roku 1966.

Nabízí netradiční pohled na tehdejší Okresní národní výbor od Kollárovy ulice. (ber)

Netradiční svatba? Třeba v prostějovské botanické zahradě

Ilustrační foto Flora Olomouc

Prostějovská botanická zahrada prochází v posledních letech výraznými změnami. Značné rozšíření areálu přineslo množství nových zajímavých rostlin a stromů. A dá se zde i vstoupit do svazku manželského.

Chcete netradiční svatbu? Prostějovská botanická zahrada je k ní jako stvořená. Nabízí nejen spoustu romantických zákoutí, ale i bezmála celoroční   nádheru záplavy nejrůznějších květů. Zahrada svou svatební premiéru prožila v roce 2016. 

Už řadu let si své životní ano říkají snoubenci v nedaleké Olomouci nejen v botanické zahradě, ale i ve sbírkových sklenících Flory. (ber)

Úžasné smrkové výhonky. Na kašel, revma, do lázně i na steak!

ilustrační foto

Možná jste nikdy nepřemýšleli o tom, že se dá jíst i smrk. Ale ano, dá! Nic se vám nestane, naopak. Do vašeho těla se s mladými smrkovými výhonky dostane nezanedbatelné množství prospěšných látek.

Zvyk okusovat mladé smrkové výhonky k nám pravděpodobně doputoval ze severních lesů Skandinávie, kde se využívaly všechny přírodní zdroje vitamínů. Dnes si inspiraci z lesů a kapradí berou vyhlášení šéfkuchaři, kteří se mladé smrčí neostýchají zapojit do receptů i moderních kompozic na talíři.

Až do konce května bude ta pravá sezona mladých smrkových výhonků. Neměli byste sbírat výhonky delší než 5 centimetrů a rozhodně nejezte tmavě zelené staré smrkové větve. Řeč je o světle zelených koncích větviček, které se „narodily“ letos na jaře. Jsou jemné, křehké a nepíchají!

Tip na výlet. Arboretum Bílá Lhota

Foto Arboretum Bílá Lhota

Arboretum Bílá Lhota se nachází mezi Litovlí a Lošticemi, cca 40 kilometrů od Prostějova.  Otevřeno je zatím o víkendech, od prvního května pak po celý týden mimo pondělí.

Nachází se zde na 300 různých druhů a kultivarů dřevin, jako jsou keřovité tisy v různých barvách a tvarech, túje, smrky, duby, různobarevné buky, cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. V arboretu je pěstována i řada vzácných a sbírkových dřevin – například japonské javory, vilíny a magnólie. Stromy jsou seskupeny podle nároků na živiny, půdu, klima atd. V parku jsou zastoupeny dřeviny z jižní Evropy (hlavně z Balkánu) a z Asie (Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska a Sibiře), mnoho dřevin pochází i z různých oblastí Severní Ameriky (z Kanady a USA) a z Mexika.

Prostějovské domy. Dům Bohumila Beránka

Foto ber

Činžovní dvoupodlažní dům pro Bohumila Beránka se nachází v ulici Tetín v Prostějově.

Projektoval ho architekt Radko Hlavinka z Brna (1927–1928). Původně činžovní dům si zachoval zajímavě řešený vstup. (ber)

Další jedlý plevel. Dejte si zdravou kozí nohu

Foto ber

Bršlice kozí noha je další zákeřný plevel, který se ale vyplatí konzumovat. Je nejen léčivá, ale také chutná.

Bršlice kozí noha  je jedním z nejobávanějších, prakticky nevyhubitelných vytrvalých plevelů. Typické pro něj jsou dlouhé podzemní oddenky, lysá, hranatá lodyha, listy jednou až dvakrát trojčetné. Kvete od května drobnými bílými až narůžovělými květy.

Mladé lístky (bršličky) sbíráme brzy na jaře ještě před rozkvětem, oddenek od dubna do září. Mladé, lesklé, světlezelené, sotva rozvinuté lístky bršlice jsou velice chutné a připomínají tak trochu karotku, celerovou nebo petrželovou nať.

Tip na výlet. Na Špacírštejn u Lipové si vezměte buřty

Foto ber

Hrádek Špacírštejn najdete mezi obcí Lipová a přírodní rezervací Lipovské úpolínové louky.

Romantickou napodobeninu hradu stavěl vlastnoručně Zdeněk Procházka z Lipové deset let.  Ke stavbě využil kameny sesbírané z okolních polí. Většina stavby je z nasucho skládaných kamenů, jen nosné části jsou zpevněny maltou. Střed hrádku tvoří asi 3 metry vysoká kruhová věž s chodbou. V hrádku je malá místnost s dveřmi, která sloužila k úschově nářadí, v těsné blízkosti je ještě jedna kamenná stavba, zásobárna materiálu.

Pamatujete? „Varhánková“ kočka

ilustrační foto FB

Tahle černobílá kočička patřila dlouhá léta k mým nejoblíbenějším hračkám. Její autorkou byla jedinečná česká designérka hraček Libuše Niklová.

Inovativní designérka započala svoji tvorbu v polovině 50. let, kdy tvořila malé pískací gumové postavičky, představující různá povolání, v Gumotexu v Břeclavi. Libuše Niklová je však spojována především s firmou Fatra Napajedla, kde začala působit od poloviny 60. let. Zde vznikla její slavná polyethylenová zvířátka, miminko s harmonikovým trupem, nápadité nafukovací hračky a také sedací zvířátka. Ty Fatra vyrábí dodnes.

V roce 2010 byla uspořádána její úspěšná výstava 200 dm3 dechu, která se přesunula i do Paříže.