Koktejl

Cipísek si užil pořádnou narozeninovou párty

Veselé dovádění v maskách si užívali děti i rodiče.

Prostějovské Mateřské centrum Cipísek slaví 13. narozeniny. Jako každý rok zahájil oslavy pořádný narozeninový karneval v přednáškovém sále Národního domu, slavit se ale bude i celý příští týden.

Tanečky, pohádka, rej masek, říkadla a písničky -  to je ta správná narozeninová slavnost. A caparti v roztomilých pohádkových kostýmech si ji pěkně užili. Karneval se stal už takovou tradiční narozeninovou oslavou. Letos se ho zúčastnilo 70 dětí s rodiči i prarodiči.  Program byl pestrý, ale nejvíc děti potěšila pohádka O koťátku, které zapomnělo mňoukat. 

Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst

V Pivíně udržují zvyk pochovávání basy už víc než čtyři desetiletí.

Pro všechny křesťany je Popeleční středa významným dnem, kdy začíná období půstu a přípravy na velikonoční svátky. Je to především čas zamyšlení, zklidnění a rozjímání nad trvalými hodnotami života.

Popel symbolizuje nicotnost materiálního života a připomíná smrtelnost člověka – prach jsi a v prach se obrátíš. Těmito slovy doprovází kněz udělení znamení kříže popelem při bohoslužbě o Popeleční středě. Pro věřící znamená tento den konec karnevalového období. 

Hasiči chtějí i letos ocenit dětského hrdinu

Martin Palma v doprovodu maminky převzal cenu z rukou hejtmana Martina Tesaříka. Foto archiv

Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ve spolupráci s Olomouckým krajem již šestým rokem vyhlašuje akci „Dětský čin Olomouckého kraje.“ 

Připomeňme, že cenu Dětský čin Olomouckého kraje za rok 2009 získal Martin Palma, žák 7. ročníku základní školy E. Valenty v Prostějově, který dne 14. 7. 2009 v prostějovském aquaparku zachránil život pětiletého chlapce, který ležel v bezvědomí pod hladinou. Martin si toho všiml, skočil do vody a chlapce vytáhl na hladinu, kde ho předal dospělému muži, který společně s plavčíkem chlapce přivedl k vědomí.

Plesová sezóna v plném proudu, ale poslancův ples moc nelákal

Modrý ples poslance Fialy letos moc nelákal, konkurence je veliká

 

Milovníci tance a zábavy měli o posledním víkendu docela bohatý výběr, v Prostějově se konaly hned tři plesy. Který z nich byl nejlákavější?

 

 

Bezesporu to byl ples Gymnázia Jiřího Wolkera, maturitní ples přiláká každoročně do Společenského domu stovky studentů současných i abiturientů, kde samozřejmě nechybí ani rodiny maturantů. Vždyť pořídit fotku do rodinného alba či videotéky ze stužkování je skoro povinnost. Navíc má gymnaziální ples tradičně vysokou úroveň, takže sem i tento pátek zamířilo nejvíc lidí.

Pozvánka na putování po stopách dávných předků

V Dětkovicích odkryli archeologové desítky hrobů.

Tajemství dávných věků a stopy osídlení pod nánosy staletí odkryté v prostějovském regionu budou námětem zajímavé přednášky, která se uskuteční v úterý 21. února ve výstavním sále okresního archívu v Třebízského ulici v Prostějově. Střípky z minulých věků přinášejí nové poznatky o životě předků a skládají mozaiku o životě dávných předků žijících v Prostějově a okolí. 

Úrodná Haná byla osídlována už od pravěku. Bohaté nálezy poskytl průzkum samotného historického centra Prostějova v lokalitě zámku a židovských uliček, nálezy při výstavbě průmyslového centra nebo slovanská pohřebiště v Okružní ulici. Archeologicky ceněné nálezy byly zaznamenány také v lokalitě Čechůvky při výstavbě nové křižovatky. Některé z nálezů jsou uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně, jiné pak ve sbírkách Muzea Prostějovska. 

Držovické děti zmalovaly rodiče

Rej masek

V sobotu odpoledne se sešly více jak tři desítky dětí z Držovic v Domě služeb na Olomoucké ulici, aby se předvedly v přestrojení za pohádkové a filmové bytosti na dětském karnevale. 

Tuto akci pořádají již popáté maminky dětí z Držovic za podpory a výrazné pomoci obce a starostky Blanky Kolečkářové. „Mívali jsme karneval vždy v restauraci Romže, ale z technických důvodů jsme to museli letos přesunout do jiných prostor. U pana Šindlera je to příjemné. Je zde zázemí, dobrá akustika a myslím si, že se toto místo všem líbilo,“ poznamenala starostka. Program pro děti byl bohatě vymyšlen a dobře připraven. Dokonce měly děti možnost namalovat obličej i svým rodičům, aby karnevalově zapadli do prostředí.

Masopust je za dveřmi

Maškarní průvody v Dětkovicích, Pivíně a Přemyslovicích.

Už zítra se řadou obcí regionu přežene veselý rej masek, který ohlásí začátek půstu, pokání a přípravy na Velikonoce. Masopust či ostatky jsou prastarým zvykem, který se na venkově udržel do dnešních dnů. Sobotní průvod maškar odstartuje bujné celovíkendové veselí, které zakončí masopustní veselice s pochováváním basy. Je to obřad litánií a nářků, protože spolu s basou je pohřbena všechna světská zábava, radovánky a veselí.  

V Dětkovicích, Pivíně, Přemyslovicích, Víceměřicích, Vícově i na dalších místech prostějovského regionu se slaví ostatky po mnoho desetiletí a historie masopustních průvodů sahá až do poloviny minulého století. Veselý průvod maškar se přežene celou obcí a z pověření ostatkového výboru zve všechny pantáty, panímámy a hlavně omladinu na večerní masopustní posezení. Rituál je každý rok stejný – starosta obce předá „právo“ stárkovi a podle starého glejtu se přečtou práva a povinnosti všech účastníků masopustního průvodu.

Ochránci přírody připravují jarní akce na pomoc přírodě

ilustrační foto

Zatímco paní Zima má pevně v rukou otěže své vlády a rozsévá po krajině plnými hrstmi mráz, sníh a ledový vichr, prostějovští ochránci přírody už se zaobírají plány na jaro. V Ekocentru Iris připravují na následující dva pátky zajímavé besedy a tvořivé dílny, které pomohou přírodě překonat dlouhou zimu a ochránit rostliny i živočichy na přírodovědně cenných lokalitách v prostějovském regionu.

Život na louce aneb umíme je ochránit? - to je téma besedy, která se uskuteční v pátek 17. února od 16 hodin v kovárně Ekocentra Iris na Husově náměstí 67. Pro návštěvníky je připravena videoprojekce o chráněných lokalitách na Prostějovsku, dozvědí se, kdo žije a co roste na loukách, jakou péči louky vlastně potřebují a jak se postarat o ohrožené rostliny a přitom neublížit motýlům a dalším vzácným živočichům. Život na loukách je zajímavý a pestrý a ochranáři dobře vědí, které zásahy na cenných lokalitách Prostějovska přírodě pomáhají. 

Jak se žije Čechům v Rumunsku

V lázeňském parku ve Skalce roste lípa česko-rumunského přátelství.

Prostějovská Městská knihovna připravila na středu 15. února v podvečer zajímavé povídání a výstavu fotografií. Ivo Dokoupil ze společnosti Člověk v tísni navštívil oblast rumunského Banátu, kde žijí krajané potomci Čechů. Minulost i přítomnost této oblasti je stále s Českou republikou úzce svázaná, o čemž nasvědčuje i čilá spolupráce obcí Banátu s obcemi prostějovského regionu.

Úspěšná spolupráce se rozvíjí už řadu let. Krajané se vydali do tehdejšího pohraničí Rakousko-Uherska v roce 1823. Plavili se po Dunaji, v horách založili vesnice a těžili dřevo. Dnes chtějí s podporou financí Evropské unie najít nové zdroje zaměstnání, zakládat malé firmy a zajistit rozvoj oblasti. Inspiraci i poučení hledají krajané z oblasti rumunského Banátu právě tady v Čechách. Vzájemné návštěvy obě oblasti sbližují. Zatímco Češi poznávají panenskou přírodu rumunských hor, kam krajané přenesli kulturu, jazyk a zvyky, delegace z Banátu hledají cestičky k penězům Evropské unie.

Lyžaři v maskách měli rej

ilustrační foto

V neděli od druhé odpolední se po kladecké sjezdovce proháněli čerti, ježibaby a různé méně či více známé masky. Místní sokolové zde uspořádali maškarní rej. 

Všechny řádné přihlášené masky měly přitom jízdu na vleku zdarma. Více než padesát masek bylo rozděleno do dvou kategorií – dospělí a děti. Zřetel byl brán především na originalitu, kreativitu a podmínkou nebylo ani lyžařské umění. Kladecká sjezdovka má pro lyžaře vhodné podmínky a provozovatelé nabízí i večerní lyžování.

(pel)