zvířata

Horké počasí může působit problémy i zvířatům

Foto Státní veterinární správa ČR

Venkovní teploty na řadě míst České republiky v těchto dnech atakují hranici 30 stupňů celsia, což může negativně ovlivnit také pohodu a zdraví zvířat. Chovatelé by měli dbát na zajištění dostatečného napájení, ale také větrání a chlazení. Brát zřetel na extrémní podmínky je třeba také při přepravě zvířat. Kontroly inspektorů Státní veterinární správy (SVS) v chovech se proto v tomto období ve zvýšené míře zaměřují na plnění povinností chovatelů ve vztahu k horkému počasí.

Pastevně chovaná zvířata, v našich podmínkách především skot, ovce a koně, musí mít na pozemku možnost úkrytu před slunečním žárem. Nutné je zajištění vhodného zdroje napájení. Pro bližší představu lze uvést množství vody, které hospodářská zvířata vyžadují na den: skot 40 l, dojnice 100–180 l, prase 25 l, ovce 20 l. Povinností chovatelů je sledovat vývoj počasí a včas reagovat na případné problémy. V chovech hospodářských zvířat je v případě extrémních teplot vhodná zvířata chladit, a to ideálně mlžícím systémem či ochlazením přiváděného vzduchu voštinovými chladiči.

Umazlen k smrti. Focení s divokým zvířetem podporuje pytláctví a černý trh

Foto ZOO Olomouc

Cesty do exotických destinací s sebou mohou přinést i touhu vyfotit se s divokými zvířaty. Stačí natrefit na placenou atrakci pro pobavení cestovatelů. Turisté se tak však stávají nevědomými podporovateli ilegálního obchodu s mnohdy ohroženými druhy zvířat, která se do vlastnictví pouličních obchodníků dostávají upytlačením z volné přírody.

„Poté, co dojde k odchytu v přírodě, je zvíře drženo většinou v otřesných podmínkách,“ vysvětluje temné pozadí trhu s mazlíčky v exotických destinacích František Příbrský, ředitel Záchranného programu Kukang. Na tento nešvar nyní upozorňuje nová fotografie Záchranného programu Kukang v rámci své kampaně I Am Not Your Toy! „Když si uvědomíme, že například takový outloň může být v sezóně každý den nabízen na pláži až stovkám turistů k vyfotografování, není až taková nadsázka říci, že je umazlený k smrti. Proto jsem vytvořila tuto aranžovanou fotografii kostry outloně na ruce turistky.

Pomozte zachránit útulky s celorepublikovou sbírkou DEN ZVÍŘAT

Foto donio.cz

Den zvířat je největší charitativní sbírka, která se koná pro útulky z celé České republiky.  Jedná se o sbírku nejen pro psí a kočičí útulky, ale i pro zařízení, která pomáhají týraným koním nebo hospodářským zvířatům. Celý výtěžek sbírky bude po skončení akce rozdělen mezi všechny útulky. V roce 2019 proběhl první ročník a vybralo se 428 689 Kč, v roce 2020 se mezi 112 útulků rozdělilo 1 177 199 Kč, vloni dostalo 126 útulků 1 708 419 Kč.

„Možná si říkáte, proč to vlastně celé děláme. Náš sen je vytvořit pro zvířata podobnou sbírku jako je „Tříkrálová“, kterou lidé podporují, věří jí a nebojí se o svůj příspěvek. Stejně tak se nemusí bát u naší organizace. Chceme i tímto bojovat proti pouličním podvodníkům s kasičkami a vytvořit tradici, která 100 % pomáhá všem zvířatům,“ říkají zakladatelé sbírky ze spolku Běhejme a pomáhejme útulkům z.s..

Než přivoláte pomoc labutím, ověřte si, že ji potřebují

Ilustrační foto pixabay.com

V souvislosti s mrazivým počasím a záchranami zvířat z vodních ploch se hasiči obrací na veřejnost s prosbou

„Chtěli bychom poprosit veřejnost, aby před tísňovým voláním nejprve ověřila, zda zvíře potřebuje skutečně odbornou pomoc záchranářů. Setkáváme se totiž mnohdy i s případy, kdy vyjíždíme ke zcela zdravým jedincům, kteří na zamrzlé hladině pouze odpočívají a nejeví žádné známky zranění. Po příjezdu jednotky pak spokojeně odkráčejí na jiné místo, jako se to stalo například na Štěpána v Litovli, kde měly na Olomouckém rybníce údajně přimrznout dvě dospělé labutě,“ vzkazuje mluvčí hasičů Lucie Balážová. (red)

Odchyt králíka se zdařil, morče uteklo

ilustrační foto pixabay

Jednatřicátého srpna v podvečer vyjížděli prostějovští strážníci prověřit telefonické oznámení na ulici M. Pujmanové, kde se u dětského hřiště nacházeli králík a morče.

Ke zvířatům, která měla k dispozici i potravu,  se nikdo nehlásil. „Strážníkům se podařilo odchytit pouze zakrslého králíka stříbrné barvy. Morče uteklo do křoví a zmizelo z dohledu. Následující den byl králík předán Ochráncům přírody na Husově náměstí,“ doplnila strážník Tereza Greplová. (red)

Fretka na útěku!

Foto MMP

Ve dveřích domu na Olomoucké ulici se schovává fretka, která někomu utekla, oznámila 6. srpna telefonicky prostějovským strážníkům kolemjdoucí žena. 

Hlídka na místě vystrašenou fretku odchytila a převezla na služebnu. "Následující den bylo zvíře předáno pracovníkům ochránců přírody v Ekocentru Iris na Husově náměstím" doplnila komisařka Tereza Greplová. (red)

ZOO Olomouc přivítala první koťata kočky slaništní

foto ZOO Olomouc

Dvě mláďata kočky slaništní, a to samci, se narodila 14. června na Svatém kopečku.  Prozatím jsou schovaná v boudě, ale co nevidět ji začnou opouštět a prozkoumávat okolí. „Chovem této kočky jsme se začali zabývat teprve před 3 lety. Z prvních koťat máme nepochybně velkou radost,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Zoo Olomouc chová kočky slaništní od roku 2019.

Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života.

Pašeráka ohrožených zvířat pomohli chytit čeští ochranáři. Dokumentovala zooložka ZOO Olomouc

Foto Lucie Čižmářová

Po čtyřech měsících intenzivní práce s vyšetřováním a shromažďováním důkazů o ilegálním obchodě s ohroženými druhy zvířat se mezinárodnímu týmu v čele s dvěma českými ochranáři ze ZOO Liberec a ZOO Ostrava podařilo dostat za mříže významného indonéského pašeráka ohrožených druhů zvířat. Během zátahu, na kterém čeští ochranáři spolupracovali s indonéskou policií z provincie Západní Sumatra a úředníky z tamní Agentury ochrany přírody, byli v jeho domě zabaveni kriticky ohrožený luskoun ostrovní, tři koťata chráněné kočky bengálské a želva mohutná. Pašerák ale pravidelně obchodoval například i s orangutany, gibony nebo outloni.

Více než čtyři měsíce duo českých ochranářů, František Příbrský ze ZOO Ostrava a Tomáš Ouhel ze ZOO Liberec, usilovalo o zatčení významných pašeráků ohrožených druhů zvířat na indonéském ostrově Sumatra. Na stopu zločincům přišli již v prosinci loňského roku během natáčení dokumentárního snímku o kriticky ohrožených luskounech ostrovních. Utajované vyšetřování probíhalo ve spolupráci s expertním vyjednavačem z Jižní Ameriky a za podpory Ofira Droriho, zakladatele sítě mezinárodní organizace EAGLE, která vede boj proti trestné činnosti páchané na volně žijících zvířatech.

Tip na víkend. Sbírkové skleníky Flory Olomouc s jedinečnými květy a exotickými zvířaty

foto Flora Olomouc

Nádherné květy podivuhodných tropických rostlin, plodící kávovník anebo exotická zvířata v teráriích a ve velkém mořském akváriu. To vše je mimo jiné v únoru k vidění ve znovuotevřených sbírkových sklenících v olomouckých Smetanových sadech. Milovníci flory i fauny a také rodiny s dětmi se sem mohou vypravit každou sobotu a neděli od 9:30 do 16 hodin. Ve sklenících navíc mají možnost zakoupit si výpěstky pokojových rostlin, které na Výstavišti Flora Olomouc připravili zdejší zahradníci.

U vstupu do palmového skleníku můžete vidět například právě plodící kávovník anebo v subtropickém skleníku nádherně kvetoucí vytrvalou popínavku Solandru velkokvětou (Solandra grandiflora), jejíž zářivě bílé či žluté květy s fialovými pruhy měří až čtvrt metru.

Vánoční stromky zvířatům chutnaly, vzkazuje ZOO Olomouc

foto ZOO Olomouc

Počátkem nového roku se v olomoucké zoologické zahradě množí vánoční stromky. Pokud se někdo domnívá, že se Vánoce v zoo slaví v lednu, tak toto není správná úvaha. Stromečky přiváží prodejci, kterým na skladě zůstaly, případně si pro ně zahrada jezdí sama. Tentokrát přivezla jedle z Hranic.

„Pan Šrotek z Ostravy dodává stromky zahradě pravidelně a nejinak tomu bylo i letos. Jedná se o neprodané stromky do lidských příbytků v čase vánočním či stromky přímo z plantáží.  Pochutnali si na nich kozorožec sibiřský a kavkazský, koza krétská a bezoárová, sika vietnamský i muflon a nechyběli ani papoušci,“ dodává zoolog Jan Kirner.