Koktejl

Starý Prostějov. Kotelna n.p. Agrostroj

ilustrační foto

Kdysi vytápěla všechny provozy rozlehlé továrny na zemědělské stroje.

Po jejím zániku chátrá. Vše z kovů skončilo ve sběrnách a tak kotelna smutně zírá do minulosti dírami po oknech. Před několika lety ji využili kynologové - záchranáři pro výcvik svých čtyřnohých pomocníků při hledání lidí v sutinách. 

Nové uplatnění zřejmě již nikdy nenajde a tak čeká na definitivní konec. (ber)

Lovecký zámeček Ferdinandsko jen tak nenavštívíte

Foto ber

Barokní lovecký zámeček Ferdinandsko nechal v roce 1757 postavit olomoucký biskup kardinál Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu.  Stavbu, jejíž součástí je kaple, zasvěcená patronovi lovu, svatém Eustachovi, najdete ve vojenském újezdu Březina. Ač je chráněnou kulturní památkou, jen tak ji tedy nenavštívíte.

Mně se to povedlo v rámci Dne otevřených dveří Březiny v minulých dnech. Mimo zmíněné kaple sloužilo první poschodí zámku k ubytování lovců a hostů, přízemí využíval doprovod a služebnictvo. Po Troyerově smrti byl zámeček využíván jen sporadicky, do roku 1935 zde sídlila správa arcibiskupských lesů. V roce 1935 byl vykoupen státem a převeden pod správu Ministerstva obrany. Pak v něm sídlila správa vojenského prostoru, za války německá armáda. Po osvobození byl vykraden a začal pustnout. Od roku 2005 není využíván.  

Voňavý hřebíček tlumí bolest a odpuzuje hmyz

Ilustrační foto pixabay.com

Vůně hřebíčku se vám pravděpodobně spojuje se svařeným vínem a vánočním punčem. Kromě využití v kuchyni je však také skvělým pomocníkem v domácnosti i v přírodě.

Pokud vyrážíte do přírody, bez repelentu se neobejdete. Zkuste si ho vyrobit z hřebíčku. Výroba je snadná – stačí, když hřebíček necháte vyluhovat v trošce vody. Jeho vůně totiž odpuzuje mravence, klíšťata i létající hmyz. Proto před výletem do přírody nezapomeňte natřít tímto výluhem odhalenou pokožku nebo oblečení. Druhou možností, jak tento domácí repelent využít, je postavit skleničku s výluhem na okno nebo na podlahu u dveří, čímž zabráníte vstupu nežádoucího hmyzu do místnosti.

Tip na výlet. Historické skvost i luxusní novinky ze světa aut a motocyklů zaparkují v Šantovce

Foto santovka.cz

Na jedny z nejstarších automobilů a motocyklů na světě se mohou od 8. až do 29. května těšit návštěvníci Galerie Šantovka v Olomouci. Téměř celý květen je věnován motoristickému světu. Kromě hlavní výstavy nazvané „S vůní benzínu”, na níž se představí především automobily a motocykly z rané produkce automobilek Škoda a Audi, se mohou lidé těšit i na doprovodný program se soutěžemi či sraz luxusních supersportů.

Ve spolupráci s oficiálním dealerem automobilů Škoda a Audi v Olomouci Samohýl Motor se přímo v pasážích Galerie Šantovka představí téměř dvě desítky strojů, z nichž většina jsou veteráni. Vedle nich si ale lidé prohlédnou i nejnovější modely, jako doklad moderního vývoje motorismu. Výstava nabídne i takové perličky, jako je L&K Voiturette z roku 1905, Škoda Popular roadster či Horch 951 A Sonderausführung. Chybět samozřejmě nebudou ani poslední modely značek Škoda a Audi. Návštěvníci si prohlédnou i evoluci modelu Škoda Octavia.

Staré Prostějovsko. Tábor Okluky

Foto archiv ber

Patřil národnímu podniku OP a prázdniny tam trávily tisíce dětí.

Škoda, že je dnes v dezolátním stavu. (ber)

Československá televize vysílala z Měšťanské besedy. Poprvé před 69 lety

ilustrační foto ČT 1

Z Měšťanské besedy začalo 1. května 1953 zkušební vysílání Studia Praha. Československá televize začala vysílat 27 let po prvním úspěšném pokusu skotského vynálezce Johna Bairda. Čest jako první pozdravit diváky pražského studia Československé televize dostal populární herec Jaroslav Marvan.

Z počátku bylo pro diváky připravováno vysílání na tři dny v týdnu, s postupujícím vývojem se vysílací doba stále prodlužovala. Celotýdenní program si diváci mohli užít již od roku 1958. Dva roky po začátku pražského vysílání bylo uvedeno do provozu vysílání z Ostravy. Otevření dalšího studia se postupně dočkaly Brno, Bratislava a Košice.

Druhý televizní kanál mohli diváci poprvé zhlédnout až 10. května 1970. O tři roky později bylo možné sledovat program v barevném provedení.

Již v roce 1962 se mohl program televize pochlubit milionem koncesionářů. (Zdroj ČT 1)

Starý Prostějov. Johanka z Kravař a Plumlova

Foto ber

O této dámě toho ve spojitosti s Prostějovem mnoho nevíme. A přesto zde na ni máme památku, starou přes 500 let. Najdete ji v kostele Povýšení svatého Kříže.

Urozená paní Johanka z Kravař a Plumlova († 2. dubna 1495) byla moravská šlechtična z rodu pánů z Kravař. Po svém otci zdědila hrad Plumlov a města Plumlov, Prostějov, Kostelec na Hané a dalších dvanáct vesnic. Provdala se za Jana Heralta z Kunštátu, se kterým neměla žádné mužské potomky. Jan Heralt zemřel v roce 1490 a zanechal po sobě velké dluhy, na jejichž splacení byla použita velká část majetku. Vdově Johance zůstalo jen plumlovské panství. Zemřela v pátek po neděli Laetare a její ostatky byly uloženy do klášterního kostela sv. Kříže v Prostějově. Dnes se v kostele Povýšení sv.

Krásná kompozice. Setkání mládí se stářím

Foto čtenář

Když se setkají dva světy, někdy se stane, že je poblíž někdo, kdo vzácný okamžik zachytí. Tentokrát se to povedlo Metoději Hronkovi, kterému děkujeme za fotografii.

Setkává se na ní pamětník dávných časů, plumlovský zámek, a dorůstající labutí mládě, které o životě zatím ví jen pramálo.  Kouzelná chvíle.... (ber)

Starý Prostějov. Výtopna na místním nádraží

Foto 1 zdroj: Zdeněk Bauer, obrázek 2 zdroj: Bohumil Skála

Místní nádraží v Prostějově bývalo kdysi ústředním nádražím Moravské západní dráhy. Od té doby uplynulo hodně času a nádraží ztratilo mnoho ze svého lesku a ještě více pozbylo důležitosti.

Jeho součástí byla i pětimístná výtopna, ve které byly "zaparkovány" parní lokomotivy, které bylo třeba zatopit před službou. Někdy sloužila k delším odstávkám jako depo. Byla tu i točna. 

Na snímcích z roku 1976 je zachycena výtopna s lokomotivami řady 433.0. 

Parní lokomotivy jsem milovala, celé dětství jsem prožila v blízkosti železniční trati a náležitě si to užívala. Na nádraží jsme se na "lokotky" chodili dívat s dědečkem, který o nich uměl krásně vyprávět. A co teprve jízdy, třeba na Bělák.... (ber)

Tip na výlet. Olomoucká vila Primavesi

Foto ber

Historie nevelké stavby v centru Olomouce je spjata s italským rodem Paola Antonia Primavesi. Po pět generací žila tato rodina v měšťanských domech na Dolním náměstí a provozovala zde malou banku. Jak čas běžel, rod postupně získával na vážnosti a majetku. Počátkem 20. století byl rod Primavesi již jedním z nejznámějších rodů celé Moravy. V roce 1905 se rozhodl Otto Primavesi, nejvýznamnější člen rodu, se svou manželkou Eugenií, k založení sídla odpovídajícího vážnosti rodu.

Éra rodu Primavesi na Moravě byla ukončena v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska, majetek prodali a přestěhovali se do Vídně.  Dům byl v letech 1926-1927 přestavěn na sanatorium a zdravotnictví sloužil i v roce 1952, kdy ho zabavili komunisté. V roce 1992 získala dům zpět v restituci dcera posledního majitele Olga Dvořáčková, která jej vzápětí převedla na svou dceru Pavlu Honzíkovou.