Zprávy

Muže zabil při kácení strom. Soud pátrá po datu úmrtí

Ilustrační foto pohrebnictvi.cz

Okresní soud v Prostějově vyzývá každého, kdo zná okolnosti, z nichž lze zjistit datum smrti Alexandera Šoce, narozeného 1947, posledně trvale bytem Vícov 143, 798 03 Vícov, okres Prostějov, nebo zná okolnosti, které by k takovému zjištění mohly vést, aby o nich podal ve lhůtě jednoho měsíce od uveřejnění vyhlášky zprávu soudu.

Alexander Šoc byl nalezen mrtvý v pátek 19. ledna 2024 v 15.40 hodin náhodným kolemjdoucím venku na zemi na svém pozemku u potoku Pteňka, u lesního porostu, na rozhraní katastrálního území obcí Zdětín a Ptení, kde sám prováděl kácení stromů. Na místo přivolaný lékař Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje, p. o., konstatoval smrt a datum stanovil odhadem na 19. ledna 2024 a jako předběžnou příčinu smrti stanovil smrt v důsledku úrazu po pádu stromu.

Všechny stromy pro komunitní sázení jsou již obsazeny, hlásí Milada Sokolová

Ilustrační foto archiv PvNovinky

Tentokrát bude oblíbené komunitní sázení probíhat v Kolářových sadech na místě psí loučky, a to v sobotu 25. května. K výsadbě je přichystáno celkem devět stromů, přesněji 7 kusů višně chloupkaté „Accolade“, jeden javor mléč a jeden javor klen.

I když se zájemci o komunitní sázení mohli u 1. náměstkyně primátora Milady Sokolové, která před časem komunitní sázení iniciovala, hlásit do 30. dubna, ve středu 17. dubna již byly všechny stromy obsazeny!

„Zájem byl nesmírně velký, spoustu lidí jsem musela, bohužel odmítnout. Ale nabídla jsem jim, aby se přihlásili do dalšího komunitního sázení, které se uskuteční letos na podzim,“ sdělila PvNovinkám Milada Sokolová.

Jak připomněla, na akci je pro sázející vždy vše připraveno – jak stromy, tak nářadí a pracovní pomůcky. (ber)

Drážní hasiči cvičili záchranu osoby zasažené elektrickým proudem

Foto Správa železnic

Jednotka hasičů Správy železnic z Přerova si vyzkoušela záchranu osoby, která se nacházela na železničním vagonu pod trolejovým vedením a zasáhl ji elektrický proud. Cvičení se uskutečnilo v areálu tamní stanice.

Hlavním cílem cvičení bylo prověřit připravenost a akceschopnost jednotky při záchraně osoby, která zůstala zraněná na střeše vagonu po zásahu elektrickým proudem. Tuto událost nahlásil svědek na tísňovou linku operačního střediska.

V Zoo Liberec se vylíhlo mládě kondora královského. Pochází z Olomouce

Foto ZOO Olomouc

Není tomu dávno, co oplozené vejce kondora královského, které pocházelo od rodičů ze Zoo Olomouc, putovalo do rukou odborníků v Zoo Liberec.

„Roky strávené s tímto párem prokázaly, že snáší pravidelně oplozená vejce, je schopen sezení na vejci, ale dříve nebo později kondoři svou snůšku opustí. Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti. Liberečtí chovatelé jej umístili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět,“ uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

23. dubna 1955 představil Otto Wichterle světu kontaktní čočky

Foto ČT

Na málokterého prostějovského rodáka může být město pyšné tak, jako na Ottu Wichterleho. Světoznámý chemik obohatil svět obyčejných lidí o více než sto padesát vynálezů a patentů. Je rovněž autorem dvou stovek odborných publikací. Právě včera jsme připomněli výročí z 23. dubna 1955, kdy Otto Wichterle představil světu svůj další fenomenální vynález – kontaktní čočky, které dnes používá asi 100 milionů obyvatel naší planety.

Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově. Po absolvování gymnázia se přihlásil v roce 1931 na Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství. Diplomovou práci vypracoval u profesora Votočka v roce 1935 a v roce 1936 dosáhl doktorátu technických věd. Od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde vedl pracovní skupinu, zabývající se výzkumem polyamidů. Jeho tým vyvinul postup spřádání polyamidové příze, což později umožnilo výrobu punčoch a ponožek z prvního českého umělého vlákna – silonu.

Kdo vyhrál volňásky na jarní Floru?

ilustrační foto ber

Neobvyklé propojení světa rostlin a vesmíru přinese letošní 66. ročník jarní výstavy Flora v Olomouci. Hojně navštěvovaná čtyřdenní akce letos ponese podtitul Galaxie květin. Mezinárodní výstava květin Flora Olomouc proběhne od čtvrtka 25. dubna do neděle 28. dubna. A vy jste si s námi mohli zasoutěžit o vstupenky.

A na koho se usmálo štěstí? Výherci se stávají Petra Čížková z Prostějova, Dagmar Copková, taktéž z Prostějova, Květa Synková ze Slatinic, Jaroslav Sečka z Prostějova a Emma Večerková, taktéž z Prostějova. (red)

Pivovar Zubr slaví narozeniny a chystá velkolepou oslavu. Kdo vyhrál volňásky?

ilustrační foto plakát

Jak PvNovinky již informovaly, festivalovou sezónu v Přerově opět zahájí oslava narozenin pivovaru Zubr. Ten letos slaví významné výročí od svého založení a fanoušci piva a muziky se mají na co těšit. Brány pivovaru se otevřou v pátek 26. dubna ve 14:30 hodin a vedle skvělé hudby na návštěvníky čeká neomezená konzumace piva Zubr a nealkoholických nápojů, která je v ceně vstupenky. A vy jste si s námi o ně mohli zasoutěžit. 

A na koho se usmálo štěstí? Výherci se stávají David Baričík z Němčic nad Hanou, Monika Vyskočilová z Malého Hradiska a Eva Soběslavská ze Ptení. Výherci obdrží vždy po dvou vstupenkách. Gratulujeme! 

Přivítejme mystickou energii “růžového” úplňku. Bude ve středu!

ilustrační foto astro.cz

Ve středu 24. dubna v 01:48 hodin nastane úplněk ve Štíru, kterému se také přezdívá úplněk “růžový”. Toto jméno údajně pochází od amerických farmářů, kteří ho takto pojmenovali podle okrasných květin – plamenek šídlovitých.

Růžový úplněk symbolizuje lásku, něhu a péči. V astrologickém znamení Štíra se tato energie prohlubuje a zaměřuje se na vnitřní transformaci, emoční uzdravení a zbavení se starých vzorců.

Úplněk ve Štíru může prohloubit emoční intimitu a vášeň ve vztazích. Zároveň může vyvolat konflikty a nedorozumění, pokud se nevyřeší skryté problémy.

V tomto období je vhodné zaměřit se na intuici a vnitřní vedení. Důležitá životní rozhodnutí je ale lépe odložit na později. (ber)

Prostějovské kino Metro otevřelo v sobotu své brány! Byli jste již v krytu?

Foto Jana Zaorálková

Prostějovské kino Metro 70 tvoří protiatomový kryt, který zde vybudovat minulý komunistický režim. Na několik dní by zařízení poskytlo ochranu a zázemí asi devíti stovkám lidí. Dekontaminační komory, záchody a filtrace vzduchu jsou dodneška funkční.

V předsálí prostějovského Metra jsou vidět masivní ocelová vrata. Před lety zde bylo škaredé dřevěné obložení, které vedení kina nechalo odstranit. V sobotu se tak návštěvníci mohli na vlastní oči přesvědčit, že je zde protiatomový kryt. Masivní ocelové dveře mohou sál v případě nebezpečí hermeticky uzavřít, menší ocelové dveře slouží jako vstup do dekontaminačních komor. Za nimi jsou dvě menší místnosti, kde jsou sprchy. Uvnitř je také prostorné a plně funkční sociální zařízení nebo například strojovna vzduchotechniky a filtrace vzduchu.

Stáří 500 let a ocenění z celé Evropy. Návštěvníci Flory se mohou těšit i na výstavu bonsají

Foto Flora Olomouc

Tři japonské zahrady plné vzácných a výjimečných bonsají. I na takovou podívanou se mohou těšit návštěvníci jarní výstavy Flora Olomouc 2024. Její součástí bude od 25. do 28 dubna vedle hlavní expozice či velkých zahradnických trhů také unikátní výstava pojmenovaná Bonsaje – umění z jiného světa. Letos ji obohatí tradiční čajovna s ukázkami čínských a japonských čajových rituálů.  Autorem výstavy bonsají, jež vyplní pavilon E, je ve spolupráci s Výstavištěm Flora Olomouc uznávaný sběratel bonsají Josef Valuch.

„Expozice Bonsaje – umění z jiného světa bude obsahovat tři japonské zahrady různých velikostí, sestavené z kamenů, doplněné jezírkem a osazené bonsajemi. Výstavní plochu pak doplníme převážně listnatými bonsajemi, z nichž mnohé byly oceněny na evropských výstavách,“ přiblížil Josef Valuch. Sám má unikátní sbírku bonsají ve Starém Městě nedaleko Uherského Hradiště v Bonsaimuseu Isabelia.

Jedním z nejzajímavějších exponátů výstavy bonsají v pavilonu E na Flora Olomouc 2024 bude například i tis starý více než 500 let.